Český západ o.s.

britská vlajka německá vlajka
9.5.2012

Sháníme malou ledničku pro pobočku Českého západu v Nové Farmě u Teplé. Pobočka vznikla v loňském roce a stále se pomalu zařizuje. S příchodem teplých dní vyplynula potřeba ledničky. Nemáte, prosím, nějakou starší, nepotřebnou? Odvoz si zajistíme. Za Vaše nabídky děkujeme.

>>>
27.4.2012

Rádi bychom Vás informovali o zajímavém projektu o.s. Slovo 21 týkající se multikulturní výchovy na školách. V Karlovarském kraji se do projektu zapojilo 8 škol.

Multikulturní výchova 408 x na českých školách

Celkem sto dva českých základních a středních škol se doposud zapojilo do projektu občanského sdružení Slovo 21, který se snaží dostat multikulturní výchovu do školních lavic ještě ve větší míře, než k tomu dochází v průběhu běžného vyučování. Multikulturní výchova je jedním z průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu, avšak ne všichni kantoři si vědí rady, jak téma multikulturalismu správně uchopit.

Více informací v letáku


Nejoblíbenější je hra Ostrov
„MKV – 400x na českých školách“ – tak se projekt sdružení Slovo 21 jmenuje, nabízí od podzimu 2009 školám ve všech krajích Česka kromě Prahy nejen interaktivní přednášky o cizincích a Romech, ale také školení samotným pedagogům, kteří chtějí multikulturní výchovu učit zábavnější formou. K dispozici mají metodický materiál se čtyřmi interaktivními DVD, která se promítají také ve třídách během jednotlivých přednášek. „Na tzv. romských besedách mají žáci možnost zhlédnout dokument "Cesty romské hudby", který pojednává o hudbě Romů z nejrůznějších koutů světa, a pak filmový dokument "Díky, že se ptáte". Ten představuje úspěšné Romy, kteří se prosadili v různých oborech, a zabývá se lidskými vztahy zejména mezi Čechy a Romy v České republice,“ vysvětluje koordinátorka projektu Ljilja Batovanja. Projekt se ale nezaměřuje pouze na Romy, ale také na cizince. Obzvlášť oblíbenou částí přednášek, které se pojí právě s tematikou cizinců, je interaktivní hra "Ostrov", při níž studenti nejprve zhlédnou krátký animovaný film, ve kterém se ocitají na fiktivním Ostrově, kde žije národ Ostrovanů a také národnostní menšina Čechů. „Tyto dvě skupiny žijí vedle sebe bez problémů. Žák nebo student se ale vzápětí z filmu dozvídá, že Česká republika byla zasažena ekologickou katastrofou a Češi, kteří nemají kde bydlet, utekli na Ostrov. Přiliv českých uprchlíků je najednou příliš velký, atmosféra na Ostrově je napjatá a musí se řešit. Pak vzniknou různé skupiny aktivistů, kteří chtějí buď Čechy vyhostit, nebo se zastávají jejich práv. Jde o to, aby se sami žáci a studenti na chvíli ocitli v podobné situaci, jako mnozí cizinci. To je cílem hry,“ doplňuje Batovanja.

V Karlovarském kraji se do projektu zapojilo 8 škol (ZŠ Májová, Ostrov, Gymnázium Ostrov, 2. ZŠ Chodov, SOŠ Dalovice, 4. ZŠ Sokolov, SOŠ pedagogická Karlovy Vary, Gymnázium Karlovy Vary a ZŠ Nové Sedlo). Proběhlo tu celkem 36 přednášek, kterých se zúčastnilo 532 žáků a studentů. Lektorský tým tvoří kromě českého lektora také zástupce z Běloruska. Romskou menšinu v projektu zastupuje Emil Voráč: „Několikrát se nám stalo, že se žáci přiznali, že vlastně nikdy s romskou menšinou a jinými příslušníky národnostních menšin neměli problém, ale přesto navenek ventilovali negativní zkušenosti. Hlavně ty, které slyšeli ve svém okolí. Později se v jejich myslích tahle nenávist zabydlela a zvyšovala se. V začátcích jsme se  vždy potýkali s těžkou pozicí, ale je důležité zmínit, že kromě jedné přednášky jsme na všech ostatních zaujali natolik, že si studenti znovu přáli se s námi sejít a debatovat na různá palčivá témata,“ dodává Voráč.

Dotazníkové šetření: většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci
Součástí přednášek je dotazníkové šetření. Studenti, učitelé i realizační tým vyplňují dotazníky, které jsou poté dále zpracovávány expertem. Z těch posledních vyplývá, že přednášky jsou na školách vnímány velmi pozitivně a jsou považovány jako efektivní nástroj multikulturní výchovy. „Reakce žáků i učitelů jsou velmi pozitivní, především vítají, že lektoři jsou sami příslušníci romské menšiny nebo cizinci. Pozitivním faktem zjištěným v rámci tohoto dotazníkového šetření je, že většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci. Nicméně i přesto je mezi žáky mnoho předsudků a skupina, sice menší, nicméně silně rasisticky vyhraněná. A to především proti Romům než proti cizincům,“ vysvětluje expertka dotazníkového šetření Bc. Lenka Horváthová. Podle jejích slov jen 10 % žáků, kteří vypisovali dotazníky v rámci projektu „MKV – 400x na českých školách, má kladný vztah k Romům, oproti 20 % žáků, kteří mají kladný vztah k cizincům. O to zásadnější zjištění je, že předsudky a rasistické postoje mají také někteří učitelé, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. „Příkladem může být, že 2 ze 14 učitelů si nemyslí, že by Romové byli lidé jako všichni ostatní a 3 ze 14 si nemyslí, že mají stejná práva a povinnosti jako ostatní lidé," doplňuje Horváthová.

Výstupem projektu bude také souhrnná publikace mapující celkový průběh včetně výsledků dotazníkového šetření.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.


Autor: o.s. Slovo 21




 

>>>
27.4.2012

V roce 2011/2012 byly finanční prostředky vynaložené v rámci uzavřených dohod o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací pro klienty Českého západu refundovány z projektu „Vzdělávejte se pro růst – Veřejně prospěšné práce“;  č. projektu CZ.1.04/2.1.00/03.00001 a to skrze Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Karlových Varech.

>>>
Český západ » Článek

Uzavření trapisté se otevřeli více než kdokoliv jiný (Mladá fronta DNES)

 

verze ke stažení

Mladá fronta Dnes, 7. 2. 2005, autor: Ondřej Vaculík, str. 3

Řeknu vám...

Fejeton

Holedbávám se, jak jsem docela zkušený řidič, který býval šoférem nákladního auta zvaného "espětka". (Dal-li si šofér ráno štamprli slivovice, byla ochotna i nastartovat.) Přesto nejsem schopen pohledem rozeznat letní pneumatiky od zimních, a tak rovnou předpokládám, že v zimě jsou na vozech prostě pneumatiky zimní, v létě letní.

Ve středu jsem vyjel vypůjčeným vozem z Plzně po karlovarské silnici, čistě nasolené, jenom mokré. Před Toužimí jsem pouhým odbočením doleva na Nežichov a Branišov rázem opustil naše vnitroevropské blátivé klima a vjel do pásma arktického: asi metr sněhu, silnice místy zavátá. Jako zkušený řidič jsem okamžitě pochopil, že nyní již nesmím sundat nohu z plynu, zastavím-li, do jara reportáž už nestihnu. Serpentýny jsem jako profík projížděl kristiánkami. Na rozcestí, nevěda kam, jsem jako greenhorn sundal nohu z plynu, což bylo osudové zaváhání, jehož se ke své škodě tak často dopouštím. Přitom patřičné výrazy dobře znám: plnej knedlík, těžká bota, roštovat co to dá, plná nebo těžká kláda a tak dále. Člověk má furt jet, jedno kam! Já se nehnul dále; naopak - auto blbeček se zahrabalo, jako kdyby chtělo přezimovat. Způsobem dosti nevhodným - napříč přes cestu za nepřehlednou zatáčkou. Hned jsem v duchu viděl, jak za mnou jede zkušený řidič, má tam plnej knedlík, roštuje, co to dá, aby furt jel... Naštěstí nikdo nejel; kdo by do Dobré Vody jel! Ves liduprázdná, pár zasněžených chalup, z komínů vane chlad. Na horním konci vsi dvoupatrová neforemná bytovka, co si v šedesátých letech stavěla JZD. Kolem vraky rozkuchaných aut, urvaný okap, ale na šňůře čerstvě vyprané prádlo, pára z něho stoupá. Vykotlané dopisní schránky, do nichž kromě marných složenek nic nechodí. Tmavou chodbou proti mně chlap. Zkouším, jestli by mně nepomohl. Jožo, Dežo, Braňo, Šaňo, volá do tmy, za chvíli po schodech dupot. - Nejste první, v pohodě vás vytlačíme, ráno se tam v passatu zahrabala panička. Ta se sem ale bála.
Za chvíli už sedím v teple kanceláře občanského sdružení Český západ. Reportáž tedy bude (jestli si nezapomenu zapnout mikrofon).

Předsedkyně sdružení Jana Kosová a Lenka Kuřátková jsou na zdejší nevlídné podmínky zvyklé. Samy si je zvolily, když přijaly pozvání bratří trapistů, aby tady začaly pracovat s romskou komunitou. Trapisté, podle kláštera v Soligny-la-Trappe v Normandii, si totiž v nedalekém Novém Dvoře v ústraní obnovili klášter modlitby, mlčení, kontemplace, askeze a manuální práce. Před světem se sice uzavřeli, přesto zůstali otevřenější než my. My jsme po zániku JZD využili chátrajících bytovek k tomu, abychom do nich vymístili nepohodlné Romy. Do nenápadného vyhnanství, kam autobus jede dvakrát denně, pojízdná prodejna dvakrát týdně, kde nikomu nebudou vadit, ani když umrznou. Romů v bytovce žije osmdesát, nezaměstnanost byla stoprocentní. Francouzští a jiní mniši si toho všimli. Občanské sdružení Český západ zřídilo pro děti školku i klub, ženy se učí plést, dívky - i kluci - vařit. Několik dospělých se jim podařilo dokonce vpravit do řádného zaměstnání. "Ale naším cílem je," upozorňuje mě Jana Kosová, "naučit je, aby se o svou komunitu dokázali postarat sami." "A co budete potom dělat vy?" dívám se do pozorných očí. "Půjdeme zase dál, protože takových bytovek plných Romů je na našem opuštěném českém západě mnohem víc - a ubožejších."
 

Autor je redaktorem Českého rozhlasu Plzeň a spolupracovníkem redakce

Podporují nás: EU MPSV Nadační fond Znovuzrození Úřad práce Karlovy Vary Nadace ČEZ Úřad vlády ČR Karlovarský kraj Projekty OP LZZ >>>.

© Český západ o.s. | design: AtelierPelc | realizace: Plus-Design.cz | Doporučte tento web | RSS | přihlásit |

NAVRCHOLU.cz

Sponzoři českého západu

Jednotný vizuální styl občanského sdružení byl navržen a zrealizován v rámci projektu „Něco se stane! - pilotní projekt návrh postupů pro rozvoj neziskového sektoru a podporu sociální integrace v Karlovarském kraji“ občanského sdružení PROTEBE live. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Karlovarským krajem.

Poskytujeme sociální služby

Ethnic Friendly zaměstnavatel

Český západ - Ethnic Friendly zaměstnavatel.

Ocenění Gypsy Spirit

Ocenění Gypsy Spirit 2009 pro Český západ

Poděkování Výboru dobré vůle

Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové

BUŤI - Dobrý obchod Českého západu