Sháníme malou ledničku pro pobočku Českého západu v Nové Farmě u Teplé. Pobočka vznikla v loňském roce a stále se pomalu zařizuje. S příchodem teplých dní vyplynula potřeba ledničky. Nemáte, prosím, nějakou starší, nepotřebnou? Odvoz si zajistíme. Za Vaše nabídky děkujeme.
>>>Rádi bychom Vás informovali o zajímavém projektu o.s. Slovo 21 týkající se multikulturní výchovy na školách. V Karlovarském kraji se do projektu zapojilo 8 škol.
Multikulturní výchova 408 x na českých školách
Celkem sto dva českých základních a středních škol se doposud zapojilo do projektu občanského sdružení Slovo 21, který se snaží dostat multikulturní výchovu do školních lavic ještě ve větší míře, než k tomu dochází v průběhu běžného vyučování. Multikulturní výchova je jedním z průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu, avšak ne všichni kantoři si vědí rady, jak téma multikulturalismu správně uchopit.
Více informací v letáku

Nejoblíbenější je hra Ostrov
„MKV – 400x na českých školách“ – tak se projekt sdružení Slovo 21 jmenuje, nabízí od podzimu 2009 školám ve všech krajích Česka kromě Prahy nejen interaktivní přednášky o cizincích a Romech, ale také školení samotným pedagogům, kteří chtějí multikulturní výchovu učit zábavnější formou. K dispozici mají metodický materiál se čtyřmi interaktivními DVD, která se promítají také ve třídách během jednotlivých přednášek. „Na tzv. romských besedách mají žáci možnost zhlédnout dokument "Cesty romské hudby", který pojednává o hudbě Romů z nejrůznějších koutů světa, a pak filmový dokument "Díky, že se ptáte". Ten představuje úspěšné Romy, kteří se prosadili v různých oborech, a zabývá se lidskými vztahy zejména mezi Čechy a Romy v České republice,“ vysvětluje koordinátorka projektu Ljilja Batovanja. Projekt se ale nezaměřuje pouze na Romy, ale také na cizince. Obzvlášť oblíbenou částí přednášek, které se pojí právě s tematikou cizinců, je interaktivní hra "Ostrov", při níž studenti nejprve zhlédnou krátký animovaný film, ve kterém se ocitají na fiktivním Ostrově, kde žije národ Ostrovanů a také národnostní menšina Čechů. „Tyto dvě skupiny žijí vedle sebe bez problémů. Žák nebo student se ale vzápětí z filmu dozvídá, že Česká republika byla zasažena ekologickou katastrofou a Češi, kteří nemají kde bydlet, utekli na Ostrov. Přiliv českých uprchlíků je najednou příliš velký, atmosféra na Ostrově je napjatá a musí se řešit. Pak vzniknou různé skupiny aktivistů, kteří chtějí buď Čechy vyhostit, nebo se zastávají jejich práv. Jde o to, aby se sami žáci a studenti na chvíli ocitli v podobné situaci, jako mnozí cizinci. To je cílem hry,“ doplňuje Batovanja.
V Karlovarském kraji se do projektu zapojilo 8 škol (ZŠ Májová, Ostrov, Gymnázium Ostrov, 2. ZŠ Chodov, SOŠ Dalovice, 4. ZŠ Sokolov, SOŠ pedagogická Karlovy Vary, Gymnázium Karlovy Vary a ZŠ Nové Sedlo). Proběhlo tu celkem 36 přednášek, kterých se zúčastnilo 532 žáků a studentů. Lektorský tým tvoří kromě českého lektora také zástupce z Běloruska. Romskou menšinu v projektu zastupuje Emil Voráč: „Několikrát se nám stalo, že se žáci přiznali, že vlastně nikdy s romskou menšinou a jinými příslušníky národnostních menšin neměli problém, ale přesto navenek ventilovali negativní zkušenosti. Hlavně ty, které slyšeli ve svém okolí. Později se v jejich myslích tahle nenávist zabydlela a zvyšovala se. V začátcích jsme se vždy potýkali s těžkou pozicí, ale je důležité zmínit, že kromě jedné přednášky jsme na všech ostatních zaujali natolik, že si studenti znovu přáli se s námi sejít a debatovat na různá palčivá témata,“ dodává Voráč.
Dotazníkové šetření: většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci
Součástí přednášek je dotazníkové šetření. Studenti, učitelé i realizační tým vyplňují dotazníky, které jsou poté dále zpracovávány expertem. Z těch posledních vyplývá, že přednášky jsou na školách vnímány velmi pozitivně a jsou považovány jako efektivní nástroj multikulturní výchovy. „Reakce žáků i učitelů jsou velmi pozitivní, především vítají, že lektoři jsou sami příslušníci romské menšiny nebo cizinci. Pozitivním faktem zjištěným v rámci tohoto dotazníkového šetření je, že většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci. Nicméně i přesto je mezi žáky mnoho předsudků a skupina, sice menší, nicméně silně rasisticky vyhraněná. A to především proti Romům než proti cizincům,“ vysvětluje expertka dotazníkového šetření Bc. Lenka Horváthová. Podle jejích slov jen 10 % žáků, kteří vypisovali dotazníky v rámci projektu „MKV – 400x na českých školách, má kladný vztah k Romům, oproti 20 % žáků, kteří mají kladný vztah k cizincům. O to zásadnější zjištění je, že předsudky a rasistické postoje mají také někteří učitelé, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. „Příkladem může být, že 2 ze 14 učitelů si nemyslí, že by Romové byli lidé jako všichni ostatní a 3 ze 14 si nemyslí, že mají stejná práva a povinnosti jako ostatní lidé," doplňuje Horváthová.
Výstupem projektu bude také souhrnná publikace mapující celkový průběh včetně výsledků dotazníkového šetření.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Autor: o.s. Slovo 21
V roce 2011/2012 byly finanční prostředky vynaložené v rámci uzavřených dohod o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací pro klienty Českého západu refundovány z projektu „Vzdělávejte se pro růst – Veřejně prospěšné práce“; č. projektu CZ.1.04/2.1.00/03.00001 a to skrze Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Karlových Varech.
![]()
Český rozhlas, pořad O Roma vakeren, 23. 2. 2007, autor: Jana Šustová
Před několika lety byl České republice založen klášter trapistů. Když mniši z tohoto řádu hledali pro klášter vhodné místo, objevili v lednu roku 1999 zchátralý barokní statek Nový Dvůr ve vesničce Dobrá Voda v Karlovarském kraji. Kromě místa pro klášter však v Dobré Vodě našli také poměrně velkou romskou komunitu, pro kterou od roku 2000 organizují pomoc. Více v příspěvku Jany Šustové.
Vesnička Dobrá Voda je správní součástí města Toužim. Z celkového počtu 95 obyvatel je 78 Romů. Klášter trapistů od počátku usiloval o podporu integrace romské komunity do společnosti, a to zejména prostřednictvím poskytování pracovních příležitostí. Pracovním poměrem v rámci Kláštera trapistů prošlo dvanáct obyvatel Dobré Vody a nejbližšího okolí. Ale s nárůstem počtu zaměstnávaných osob a s hlubším pronikáním do problematiky dané komunity vyvstala potřeba komplexnější formy pomoci. Z tohoto důvodu bylo nutné rozšiřující se projekt pomoci romské komunitě oddělit od vlastního Kláštera trapistů a založit samostatnou organizaci, nadále klášterem podporovanou. A tak koncem roku 2001 vzniklo občanské sdružení Český západ, které přispívá ke zkvalitnění bydlení Romů, organizuje programy a volnočasové aktivity pro děti, zajišťuje zvyšování kvalifikace dospělých a vytváří pracovní příležitosti. Velký problém, který sdružení řeší, souvisí s bydlením. Romská komunita v Dobré Vodě totiž obývá jeden panelový dům, který je tvořen čtrnácti malometrážními byty a je v havarijním stavu. Podrobnosti vypráví Lenka Kuřátková z občanského sdružení Český západ.
"Bytovka, ve které teď Romové bydlí, byla postavena v 60. letech, a v roce 2005 z ní začalo město Toužim odprodávat byty. Situace některých romských rodin byla tehdy taková, že si nemohly dovolit byt koupit. Navíc by ještě v té době rodiny musely vytvořit družstvo bytových vlastníků - a na to nebyly připraveny. A tak do jednání vstoupilo občanské sdružení Český západ a začalo první jednání s komunitou, které představilo různé možnosti řešení: že si buď byty odkoupí, nebo počkají, až město prodá panelový dům někomu, kdo ho koupí celý. Nakonec bylo výsledkem jednání to, že romské rodiny požádaly Český západ, aby na nějakou dobu dům koupil s tím, že se zavázaly, že si byty budou postupně odkupovat."
V roce 2006 získalo Občanské sdružení Český západ dotaci na odstranění havarijní situace v domě a začalo ho rekonstruovat. Odborné práce provádí stavební firma, avšak na rekonstrukci se podílejí i samotní nájemníci.
"V tuto chvíli jsou opraveny stoupačky, jsou vyměněná okna. A zároveň, aby se romské rodiny nějak spolupodílely na opravě domu, se každá rodina zavázala, že odpracuje 100 dobrovolnických hodin při rekonstrukci."
Romové si změn v době, kde bydlí, velmi váží.
"Změny v té bytovce jsou velké a zároveň je vidět i velká radost těch rodin. Hodně si toho váží a myslím si, že si toho hodně váží také kvůli tomu, že i oni se na tom museli nějakým způsobem podílet. Začínali vyklízením sklepů, když se vyměňovala okna, třídili dřevo ze starých oken, na chodbách čistili omítku. Udělali tam spoustu práce."
Kromě toho sdružení zajišťuje rekvalifikační kurzy pro Romy a pomáhá jim najít práci. Provozuje také malou dílnu, kde ženy ručně tkají koberce, vyrábějí tašky, ubrusy apod. Romové se do kurzů i jiných aktivit ochotně zapojují, což oceňuje i plzeňský biskup František Radkovský:
"Když jsem si uvědomil, že oni dělají kurzy, protože jim vadí, že nemají doplněné kompletní vzdělání, to, že se učí na počítači, že chtějí umět pořádně češtinu - to jsou velké věci. Tady se stalo něco, co není normálně běžné a sice že ti lidé získali sebedůvěru a důstojnost. A cítí, že proto, aby tu důstojnost měli, je potřeba co nejvíc udělat. A to je, myslím, ta nejdůležitější motivace, která je potřebná. Jinak je nic zvnějšku nedonutí, to musí přicházet takto zevnitř a to se, myslím, tady podařilo. Nebo to, že si chtějí dát do pořádku svůj dům, pracují na tom a mají z toho radost, to je opravdu veliké."
Občanské sdružení Český západ poskytuje také širokou nabídku programů pro děti. Provozuje například školičku pro děti od dvou do šesti let, kroužek vaření či taneční kroužek. Velmi užitečný je také Odpolední klub, který mohou navštěvovat školáci na římskokatolické faře v Toužimi.
"Když dětem skončí v Toužimi škola, čekají tak dvě až tři hodiny na autobus. To by byl čas, kdy by jen chodily po městě, v dešti, v zimě. Začali jsme pro ně dělat odpolední klub a jeho první cíl byl, aby děti měly nějaký bezpečný prostor, kde by mohly ten čas strávit. A po nějaké době jsme zjistili, že některé z těch dětí mají hlad. Tak jsme začali zkoušet takový jednoduchý systém svačin - děti mají možnost dostat na faře svačinu, ale musí se mezi sebou dohodnout, co ten den budou ke svačině kupovat, pak ji někdo musí jít koupit. Tak se navíc učí i trošinku hospodařit, protože na svačinu je vymezena jen určitá částka, nemůže to být svačina za jakoukoliv částku. Také se tím učí mezi sebou komunikovat a šetřit. Když ji zbudou peníze ze svačin, může se koncem týdne koupit něco lepšího a naopak, když ty peníze nevystač, je pak ta svačina chudší."
Mezi Romy v Dobré Vodě působí také římskokatoličtí kněží. Jedním z nich je Martin Sedloň z řádu oblátů:
"Musím říct, že se tam velmi často setkávám s velkým zájmem, ale někdy zase i s velkým nezájmem, nedá se to nějakým způsobem předem příliš odhadnout. Ale myslím si, že Romové jsou velmi rádi, když někdo o ně má zájem. A je důležité ukázat jim lásku a také skrze naši přítomnost a skrze to, oč se snažíme, že je Bůh miluje, že Mu není jedno, jak se mají, že Mu nejsou lhostejné jejich životy, že jejich existence má smysl, že i ty jejich těžkosti nejsou Bohu jedno. To je to, s čím tam přijíždím a co se tam snažím nějakým způsobem ztělesňovat, nakolik je to možné."
Pokud se o občanském sdružení Český západ chcete dozvědět více, můžete navštívit jeho internetové stránky www.cesky-zapad.cz.
Podporují nás:
>>>.
© Český západ o.s. | design: AtelierPelc | realizace: Plus-Design.cz | Doporučte tento web | RSS | přihlásit |
Jednotný vizuální styl občanského sdružení byl navržen a zrealizován v rámci projektu „Něco se stane! - pilotní projekt návrh postupů pro rozvoj neziskového sektoru a podporu sociální integrace v Karlovarském kraji“ občanského sdružení PROTEBE live. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Karlovarským krajem.