Sháníme malou ledničku pro pobočku Českého západu v Nové Farmě u Teplé. Pobočka vznikla v loňském roce a stále se pomalu zařizuje. S příchodem teplých dní vyplynula potřeba ledničky. Nemáte, prosím, nějakou starší, nepotřebnou? Odvoz si zajistíme. Za Vaše nabídky děkujeme.
>>>Rádi bychom Vás informovali o zajímavém projektu o.s. Slovo 21 týkající se multikulturní výchovy na školách. V Karlovarském kraji se do projektu zapojilo 8 škol.
Multikulturní výchova 408 x na českých školách
Celkem sto dva českých základních a středních škol se doposud zapojilo do projektu občanského sdružení Slovo 21, který se snaží dostat multikulturní výchovu do školních lavic ještě ve větší míře, než k tomu dochází v průběhu běžného vyučování. Multikulturní výchova je jedním z průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu, avšak ne všichni kantoři si vědí rady, jak téma multikulturalismu správně uchopit.
Více informací v letáku

Nejoblíbenější je hra Ostrov
„MKV – 400x na českých školách“ – tak se projekt sdružení Slovo 21 jmenuje, nabízí od podzimu 2009 školám ve všech krajích Česka kromě Prahy nejen interaktivní přednášky o cizincích a Romech, ale také školení samotným pedagogům, kteří chtějí multikulturní výchovu učit zábavnější formou. K dispozici mají metodický materiál se čtyřmi interaktivními DVD, která se promítají také ve třídách během jednotlivých přednášek. „Na tzv. romských besedách mají žáci možnost zhlédnout dokument "Cesty romské hudby", který pojednává o hudbě Romů z nejrůznějších koutů světa, a pak filmový dokument "Díky, že se ptáte". Ten představuje úspěšné Romy, kteří se prosadili v různých oborech, a zabývá se lidskými vztahy zejména mezi Čechy a Romy v České republice,“ vysvětluje koordinátorka projektu Ljilja Batovanja. Projekt se ale nezaměřuje pouze na Romy, ale také na cizince. Obzvlášť oblíbenou částí přednášek, které se pojí právě s tematikou cizinců, je interaktivní hra "Ostrov", při níž studenti nejprve zhlédnou krátký animovaný film, ve kterém se ocitají na fiktivním Ostrově, kde žije národ Ostrovanů a také národnostní menšina Čechů. „Tyto dvě skupiny žijí vedle sebe bez problémů. Žák nebo student se ale vzápětí z filmu dozvídá, že Česká republika byla zasažena ekologickou katastrofou a Češi, kteří nemají kde bydlet, utekli na Ostrov. Přiliv českých uprchlíků je najednou příliš velký, atmosféra na Ostrově je napjatá a musí se řešit. Pak vzniknou různé skupiny aktivistů, kteří chtějí buď Čechy vyhostit, nebo se zastávají jejich práv. Jde o to, aby se sami žáci a studenti na chvíli ocitli v podobné situaci, jako mnozí cizinci. To je cílem hry,“ doplňuje Batovanja.
V Karlovarském kraji se do projektu zapojilo 8 škol (ZŠ Májová, Ostrov, Gymnázium Ostrov, 2. ZŠ Chodov, SOŠ Dalovice, 4. ZŠ Sokolov, SOŠ pedagogická Karlovy Vary, Gymnázium Karlovy Vary a ZŠ Nové Sedlo). Proběhlo tu celkem 36 přednášek, kterých se zúčastnilo 532 žáků a studentů. Lektorský tým tvoří kromě českého lektora také zástupce z Běloruska. Romskou menšinu v projektu zastupuje Emil Voráč: „Několikrát se nám stalo, že se žáci přiznali, že vlastně nikdy s romskou menšinou a jinými příslušníky národnostních menšin neměli problém, ale přesto navenek ventilovali negativní zkušenosti. Hlavně ty, které slyšeli ve svém okolí. Později se v jejich myslích tahle nenávist zabydlela a zvyšovala se. V začátcích jsme se vždy potýkali s těžkou pozicí, ale je důležité zmínit, že kromě jedné přednášky jsme na všech ostatních zaujali natolik, že si studenti znovu přáli se s námi sejít a debatovat na různá palčivá témata,“ dodává Voráč.
Dotazníkové šetření: většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci
Součástí přednášek je dotazníkové šetření. Studenti, učitelé i realizační tým vyplňují dotazníky, které jsou poté dále zpracovávány expertem. Z těch posledních vyplývá, že přednášky jsou na školách vnímány velmi pozitivně a jsou považovány jako efektivní nástroj multikulturní výchovy. „Reakce žáků i učitelů jsou velmi pozitivní, především vítají, že lektoři jsou sami příslušníci romské menšiny nebo cizinci. Pozitivním faktem zjištěným v rámci tohoto dotazníkového šetření je, že většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci. Nicméně i přesto je mezi žáky mnoho předsudků a skupina, sice menší, nicméně silně rasisticky vyhraněná. A to především proti Romům než proti cizincům,“ vysvětluje expertka dotazníkového šetření Bc. Lenka Horváthová. Podle jejích slov jen 10 % žáků, kteří vypisovali dotazníky v rámci projektu „MKV – 400x na českých školách, má kladný vztah k Romům, oproti 20 % žáků, kteří mají kladný vztah k cizincům. O to zásadnější zjištění je, že předsudky a rasistické postoje mají také někteří učitelé, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. „Příkladem může být, že 2 ze 14 učitelů si nemyslí, že by Romové byli lidé jako všichni ostatní a 3 ze 14 si nemyslí, že mají stejná práva a povinnosti jako ostatní lidé," doplňuje Horváthová.
Výstupem projektu bude také souhrnná publikace mapující celkový průběh včetně výsledků dotazníkového šetření.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Autor: o.s. Slovo 21
V roce 2011/2012 byly finanční prostředky vynaložené v rámci uzavřených dohod o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací pro klienty Českého západu refundovány z projektu „Vzdělávejte se pro růst – Veřejně prospěšné práce“; č. projektu CZ.1.04/2.1.00/03.00001 a to skrze Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Karlových Varech.
![]()
Právo, 8. 12. 2006, autor: Adolf Jílek, str. 7
Problém začlenění nepřizpůsobivých občanů do společnosti je velmi složitý a nelze ho řešit rychle a radikálně. Jednoduché postupy nevedou k odstranění problému, ale nanejvýš k tomu, že se onen nešvar pouze přesune do jiné obce, do jiného kraje, na jiné místo. Ukvapená rozhodnutí mohou mít krátkodobý efekt, ale z hlediska dlouhodobého mohou být až katastrofická.
Jak tento problém řešit? Samozřejmostí je reforma demotivujícího systému sociálních dávek. Je nutné změnit ho tak, aby bylo výhodnější pracovat, než pobírat dávky. To ale nestačí. Integrace nepřizpůsobivých občanů je během na dlouhou trať. Není to otázka dní či měsíců, je to otázka let a desetiletí. Neexistuje manuál, který by nabízel univerzální řešení. Tyto problémy se musí řešit od nejnižší úrovně, od konkrétního jednotlivce. Cílem přece je, aby se tito lidé naučili žít jiným způsobem života, aby si vážili práce, přeformulovali své hodnotové žebříčky a aby se z nich stali naši sousedé a přátelé.
V tomto týdnu jsem navštívil Dobrou Vodu u Toužimi na Karlovarsku. Je zde 95 obyvatel a z nich 78 příslušníků romské komunity, kteří žijí v jednom panelovém domě. Od roku 2002 se zde angažuje občanské sdružení Český západ, které má za cíl právě integraci místní romské komunity. Snaží se pomoci všem věkovým kategoriím. Děti předškolního věku jsou připravovány tak, aby neměly problémy s nástupem do školy. Jsou rozvíjeny jejich přirozené schopnosti a dovednosti a zdokonalují se v českém jazyce.
Základní škola je v Toužimi a zde občanské sdružení také provozuje odpolední klub pro děti, které již nemohou chodit do družiny a čekají na jediný autobus do Dobré Vody. Zde probíhá doučování, ale i tvořivá činnost a hry. Pro dospělé je v Dobré Vodě zřízena dílnička s tkalcovským stavem. Zde je zaměstnána část dospělých. Někteří jsou ale zaměstnáni i na místním pracovním trhu. Pro všechny jsou zde kroužky vaření, šití, tanců či práce s počítačem a internetem. Občanské sdružení také pořádá mnoho výletů.
Klíčovou roli sehrává zapojování obyvatel Dobré Vody do řešení veřejných problémů, zejména na komunální úrovni. Mají zde vlastní samosprávu, kterou respektují a která řeší jejich konkrétní problémy.
Základní zdokonalování svého obydlí i centra občanského sdružení provádějí Romové sami. Díky tomu mají k tomuto majetku i hodnotám lepší vztah. Sami si tady vybudovali fotbalové hřiště. Část obce, ve které žijí, si sami uklízí. Členové komunity jsou členy výboru a dozorčí rady občanského sdružení. Někteří z nich kandidovali v Toužimi v komunálních volbách. To vše napomáhá posilování jejich sebevědomí a zodpovědnosti. A jaké jsou zde výsledky? V roce 2001 zde byla 100% nezaměstnanost, dnes je méně než 50 %. Dříve byly všechny děti automaticky zařazovány do zvláštní školy, teď nastupují do normální základní školy.
Jedna z místních rodaček - nyní studentka vysoké školy, která v Dobré Vodě stále žije - mi o své práci pro místní komunitu říkala: „Svoje zkušenosti chci vrátit a investovat do dětí tady v obci, kde jsem sama prožila dětství. Tak to má přece být.“ Zdá se to málo? Já myslím, že i toto je výsledek výborně odvedené práce.
Přestaňme se pokoušet řešit problémy nepřizpůsobivých občanů rádoby jednoduchými rychlými cestami. Pojďme ho vyřešit promyšlenou a dlouhodobou prací. Dobrá Voda by nám měla být příkladem.
Podporují nás:
>>>.
© Český západ o.s. | design: AtelierPelc | realizace: Plus-Design.cz | Doporučte tento web | RSS | přihlásit |
Jednotný vizuální styl občanského sdružení byl navržen a zrealizován v rámci projektu „Něco se stane! - pilotní projekt návrh postupů pro rozvoj neziskového sektoru a podporu sociální integrace v Karlovarském kraji“ občanského sdružení PROTEBE live. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Karlovarským krajem.