Sháníme malou ledničku pro pobočku Českého západu v Nové Farmě u Teplé. Pobočka vznikla v loňském roce a stále se pomalu zařizuje. S příchodem teplých dní vyplynula potřeba ledničky. Nemáte, prosím, nějakou starší, nepotřebnou? Odvoz si zajistíme. Za Vaše nabídky děkujeme.
>>>Rádi bychom Vás informovali o zajímavém projektu o.s. Slovo 21 týkající se multikulturní výchovy na školách. V Karlovarském kraji se do projektu zapojilo 8 škol.
Multikulturní výchova 408 x na českých školách
Celkem sto dva českých základních a středních škol se doposud zapojilo do projektu občanského sdružení Slovo 21, který se snaží dostat multikulturní výchovu do školních lavic ještě ve větší míře, než k tomu dochází v průběhu běžného vyučování. Multikulturní výchova je jedním z průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu, avšak ne všichni kantoři si vědí rady, jak téma multikulturalismu správně uchopit.
Více informací v letáku
Nejoblíbenější je hra Ostrov
„MKV – 400x na českých školách“ – tak se projekt sdružení Slovo 21 jmenuje, nabízí od podzimu 2009 školám ve všech krajích Česka kromě Prahy nejen interaktivní přednášky o cizincích a Romech, ale také školení samotným pedagogům, kteří chtějí multikulturní výchovu učit zábavnější formou. K dispozici mají metodický materiál se čtyřmi interaktivními DVD, která se promítají také ve třídách během jednotlivých přednášek. „Na tzv. romských besedách mají žáci možnost zhlédnout dokument "Cesty romské hudby", který pojednává o hudbě Romů z nejrůznějších koutů světa, a pak filmový dokument "Díky, že se ptáte". Ten představuje úspěšné Romy, kteří se prosadili v různých oborech, a zabývá se lidskými vztahy zejména mezi Čechy a Romy v České republice,“ vysvětluje koordinátorka projektu Ljilja Batovanja. Projekt se ale nezaměřuje pouze na Romy, ale také na cizince. Obzvlášť oblíbenou částí přednášek, které se pojí právě s tematikou cizinců, je interaktivní hra "Ostrov", při níž studenti nejprve zhlédnou krátký animovaný film, ve kterém se ocitají na fiktivním Ostrově, kde žije národ Ostrovanů a také národnostní menšina Čechů. „Tyto dvě skupiny žijí vedle sebe bez problémů. Žák nebo student se ale vzápětí z filmu dozvídá, že Česká republika byla zasažena ekologickou katastrofou a Češi, kteří nemají kde bydlet, utekli na Ostrov. Přiliv českých uprchlíků je najednou příliš velký, atmosféra na Ostrově je napjatá a musí se řešit. Pak vzniknou různé skupiny aktivistů, kteří chtějí buď Čechy vyhostit, nebo se zastávají jejich práv. Jde o to, aby se sami žáci a studenti na chvíli ocitli v podobné situaci, jako mnozí cizinci. To je cílem hry,“ doplňuje Batovanja.
V Karlovarském kraji se do projektu zapojilo 8 škol (ZŠ Májová, Ostrov, Gymnázium Ostrov, 2. ZŠ Chodov, SOŠ Dalovice, 4. ZŠ Sokolov, SOŠ pedagogická Karlovy Vary, Gymnázium Karlovy Vary a ZŠ Nové Sedlo). Proběhlo tu celkem 36 přednášek, kterých se zúčastnilo 532 žáků a studentů. Lektorský tým tvoří kromě českého lektora také zástupce z Běloruska. Romskou menšinu v projektu zastupuje Emil Voráč: „Několikrát se nám stalo, že se žáci přiznali, že vlastně nikdy s romskou menšinou a jinými příslušníky národnostních menšin neměli problém, ale přesto navenek ventilovali negativní zkušenosti. Hlavně ty, které slyšeli ve svém okolí. Později se v jejich myslích tahle nenávist zabydlela a zvyšovala se. V začátcích jsme se vždy potýkali s těžkou pozicí, ale je důležité zmínit, že kromě jedné přednášky jsme na všech ostatních zaujali natolik, že si studenti znovu přáli se s námi sejít a debatovat na různá palčivá témata,“ dodává Voráč.
Dotazníkové šetření: většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci
Součástí přednášek je dotazníkové šetření. Studenti, učitelé i realizační tým vyplňují dotazníky, které jsou poté dále zpracovávány expertem. Z těch posledních vyplývá, že přednášky jsou na školách vnímány velmi pozitivně a jsou považovány jako efektivní nástroj multikulturní výchovy. „Reakce žáků i učitelů jsou velmi pozitivní, především vítají, že lektoři jsou sami příslušníci romské menšiny nebo cizinci. Pozitivním faktem zjištěným v rámci tohoto dotazníkového šetření je, že většina žáků zná osobně nebo se i přátelí s Romy či cizinci. Nicméně i přesto je mezi žáky mnoho předsudků a skupina, sice menší, nicméně silně rasisticky vyhraněná. A to především proti Romům než proti cizincům,“ vysvětluje expertka dotazníkového šetření Bc. Lenka Horváthová. Podle jejích slov jen 10 % žáků, kteří vypisovali dotazníky v rámci projektu „MKV – 400x na českých školách, má kladný vztah k Romům, oproti 20 % žáků, kteří mají kladný vztah k cizincům. O to zásadnější zjištění je, že předsudky a rasistické postoje mají také někteří učitelé, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. „Příkladem může být, že 2 ze 14 učitelů si nemyslí, že by Romové byli lidé jako všichni ostatní a 3 ze 14 si nemyslí, že mají stejná práva a povinnosti jako ostatní lidé," doplňuje Horváthová.
Výstupem projektu bude také souhrnná publikace mapující celkový průběh včetně výsledků dotazníkového šetření.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Autor: o.s. Slovo 21
V roce 2011/2012 byly finanční prostředky vynaložené v rámci uzavřených dohod o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací pro klienty Českého západu refundovány z projektu „Vzdělávejte se pro růst – Veřejně prospěšné práce“; č. projektu CZ.1.04/2.1.00/03.00001 a to skrze Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Karlových Varech.
Zaměstnat Romy? V Dobré Vodě to jde (Mladá fronta DNES - Karlovarský kraj)
Mladá fronta DNES - Karlovarský kraj, 7. 6. 2008, autor: Lev Havlíček, str. 1
Dobrá Voda - Pár dětí si hraje před dvěma paneláky, opodál dopřávají pobyt na čerstvém vzduchu svým potomkům tři maminky s kočárky. Z oken se ozývá směsice ženských a dětských hlasů, v domácnostech pomalu připravují oběd. Tak vypadá dopoledne všedního dne v Dobré Vodě, osadě u Toužimi, kde žije stranou „civilizace“ početná romská komunita.
Obrázek by před dvěma, třemi lety vypadal úplně jinak. Doma by bylo daleko více lidí, určitě řada mužů. Byli bez práce. Dnes má stálou práci šedesát procent ze čtyřiapadesáti dospělých, i s brigádami a dohodami o provedení práce dokonce sedmaosmdesát procent. Celkem zde žije třiaosmdesát obyvatel.
Zdejší komunitě pomáhá občanské sdružení Český západ. Když tu sdružení před sedmi lety začínalo, panovala mezi zdejšími obyvateli téměř stoprocentní nezaměstnanost. „Máme výbornou spolupráci s Lesy Teplá i s pobočkou pracovního úřadu v Toužimi,“ chlubí se Soňa Vašíčková, koordinátorka zaměstnání, která pracuje pro Český západ.
CESTA Z GHETTA
Pro romskou komunitu koupilo občanské sdružení Český západ dvojpanelák v Dobré Vodě od toužimské radnice. S podmínkou, že zdejší Romové si utvoří sdružení, které se o dům bude starat a v budoucnu jej odkoupí.
„Podle vedení Lesů se pracovní kázeň a morálka zdejších lidí zlepšila. Původně zaměstnávali jen čtyři lidi, na základě dobré zkušenosti přibrali další. Máme z toho velkou radost,“ pokračuje Vašíčková.
V prostorách sdružení právě uklízí Nataša Berkiová. Když vidí návštěvu, okamžitě nabízí kávu a čaj. V prvním patře budovy v tkalcovské dílně se zase činí Božena Berkyová. Obě ženy patří mezi šest stálých zaměstnanců Českého západu.
„Dříve jsem pracovala u statků, ale když zanikly, dělala jsem všechno možné. Byla jsem také nezaměstnaná. Pak jsem si udělala rekvalifikace na tkaní a šití a tady dělám od začátku,“ líčí Berkyová. Její ubrusy, tašky, koberečky nebo tuniky sdružení nabízí ve svém internetovém obchodě, také na různých akcích.
„Zaměstnáváme ještě čtyři muže, ti teď sekají trávu a dělají pomocné stavební a úklidové práce. Snažíme se nabízet práci obcím, teď se nám podařilo sehnat v Nečtinech sekání trávy pro obec, máme to domluvené i s Toužimí. Lidi alespoň vidí, že Romové něco dělají, oni se zase dostanou někam mimo své prostředí, což je pro ně docela vzácnost,“ podotýká Vašíčková.
S „pracákem“ to funguje
Velkou předností pracovnic toužimské pobočky úřadu práce je, že všechny Romy z Dobré Vody dobře znají. „Můžeme tak konkrétním lidem nabízet konkrétní místa. Víme, že třeba některá místa určitým lidem nemá cenu nabízet. Zaměstnavatelé reagují jako všude jinde. Pokud mají s pracovní morálkou lidí, které k nim posíláme, dobré zkušenosti, není žádný problém. Pokud mají špatné zkušenosti, více si vybírají,“ říká Stanislava Černohorská, zástupce vedoucí pobočky pracovního úřadu v Toužimi.
Zdejší úřad shání také brigády, protože není vždy jednoduché najít stálou práci. „Sehnali nám teď například práci v drůbežárnách, kam šli chlapi vytahovat krůty, což je docela těžká a nepříjemná práce. Ale zvládli to a dostali jsme pochvalu. Měli jsme také například deset lidí na sběru kamenů z polí ve Verušičkách. I od nich jsme dostali pochvalný dopis,“ vyjmenovává koordinátorka.
Kurzy komunikace
„Abychom našim lidem ušetřili nejen cestu, ale také běhání po úřadech, zprostředkujeme jim kontakt, zavoláme člověka a řekneme mu, že máme takové a takové místo. Oni si tam už zavolají sami, někdy jim také pomáháme. Snažíme se, aby byli samostatní, ale prvotní krok děláme my, protože pro Romy je docela složité vyřizovat něco na úřadech. Neumí moc komunikovat,“ vysvětluje Vašíčková a urovnává si na hromádku dokumenty. Právě zpracovává výplaty.
Proto sdružení pro Romy pořádá kurzy komunikace. Aby se naučili mluvit a vyřizovat si věci po telefonu. Nutné jsou také kurzy vzdělávání. Romové často vůbec například neví, co je pracovní smlouva. „Podepíšou cokoliv a hodně podnikatelů na to hřeší. Nedají jim také třeba vůbec nic podepsat a za práci jim pak nezaplatí. To už se nám také stalo. Vysvětlujeme jim, co jsou zápočtové listy, jaký mají nárok na dovolenou, že existuje výpovědní lhůta, že nedostanou podporu, když přestanou sami od sebe chodit do práce,“ přibližuje koordinátorka.
Podle ní zájem o kurzy mezi zdejšími lidmi je. „Velkou výhodou je, že si informace mezi sebou předají dál, to mezi ,neromy‘ moc nefunguje. Rodiny hodně drží pohromadě,“ poznamenává Vašíčková.
Ethnic Friendly zaměstnavatel Český západ se může jako první organizace v kraji pyšnit oceněním Ethnic Friendly zaměstnavatel. V tuzemsku má toto označení čtrnáct organizací a institucí. Za dodržování zásad rovného zacházení ho uděluje organizace IQ Roma Servis. „Kontrolovali u nás, jak jsou lidé přijímáni do práce, jestli je tu schránka důvěry, jestli si můžou stěžovat, jestli ví, komu si můžou stěžovat. Vytvořili jsme také pro tuto komunitu zásady rovného zacházení a etický kodex, kterým se všichni řídíme,“ popisuje Vašíčková.
Když občanská společnost není fráze
Pro romskou komunitu koupil Český západ dvojpanelák od města Toužim. S podmínkou, že zdejší Romové si utvoří sdružení, které se o dům bude starat a v budoucnu jej od Českého západu odkoupí. Kromě romské komunity žije v Dobré Vodě deset stálých obyvatel. Toužimští zastupitelé uvítali vznik osadního výboru - možnost, jak mohou zdejší lidé zasahovat do věcí veřejných.
Veškerou činnost, kterou zde sdružení koná - od poskytování sociálních služeb, přes posilování sebevědomí sociálně vyloučených občanů, pořádání vzdělávacích a rekvalifikačních programů, organizování volnočasových aktivit a individuální doučování po vytváření pracovních příležitostí a překonávání komunikačních bariér mezi obyvateli panelového domu a zástupci veřejnoprávních institucí - lze shrnout do sousloví „budování občanské společnosti“.
Foto popis| ŠŤASTNÉ GHETTO. V paneláku na okraji osady Dobrá Voda bydlí třiaosmdesát obyvatel. Stará se o ně občanské sdružení Český západ.
Foto autor| FOTO: MAFA - LUKÁŠ KUBĚNA
Podporují nás:
>>>.
© Český západ o.s. | design: AtelierPelc | realizace: Plus-Design.cz | Doporučte tento web | RSS | přihlásit |
Jednotný vizuální styl občanského sdružení byl navržen a zrealizován v rámci projektu „Něco se stane! - pilotní projekt návrh postupů pro rozvoj neziskového sektoru a podporu sociální integrace v Karlovarském kraji“ občanského sdružení PROTEBE live. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Karlovarským krajem.
Český západ - Ethnic Friendly zaměstnavatel.
Ocenění Gypsy Spirit 2009 pro Český západ
Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové
