Český západ o.s.

Romové v Dobré Vodě (ČRo Rádio Česko)

 

online poslech, přepis reportáže

Český rozhlas Rádio Česko, 26. 12. 2008, autorka: Martina Mašková

 

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Toužimsku v Karlovarském kraji najdete obec s poetickým názvem Dobrá voda. Většinu tamních obyvatel tvoří Romové. Obývají jedinou žlutobílou vesnickou bytovku ze šedesátých let. Sociolog by je možná zařadil mezi sociálně vyloučené, více než polovina z nich si ale našla práci. Muži se předhánějí, aby si udělali co nejrychleji řidičské zkoušky, ženy pracují v šicí dílně, děti chodí do odpoledního klubu. Příběh Romů z Dobré vody a těch, kdo jim pomáhají, stojí, myslím, za to vyprávět už jen pro pár dobrých nápadů, které v obci vznikly, třeba soutěž s názvem "O nejhezčí rozkvetlé okno". Vaší průvodkyní tímto příběhem bude Martina Mašková. Občanské sdružení s názvem Český západ od města Toužim koupilo a opravilo panelový dům v havarijním stavu s podmínkou, že Romové, kteří v něm žijí, postupně převezmou jeho samosprávu. Založilo zmíněnou krejčovskou dílnu, kde pracují romské ženy a internetový obchod, kde se jejich výrobky prodávají.

Nataša BERKYOVÁ
--------------------
Včera jsme tu měly kurz, zrovna si dělaly ty adventní věnce. Docela nás bylo hodně.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká jedna z místních paní, která tu připravuje obědy a pomáhá s úklidem, Nataša Berkyová. Její výzdoba dostala třetí cenu v soutěži o nejhezčí rozkvetlé okno, a to kvůli přirozenosti výzdoby.

Nataša BERKYOVÁ
--------------------
Já jako neznám kytky, jenom ty afrikány nějaký, růže, tulipány, nic jiného neznám.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překonat hranice, na vlastní nohy, dál s odvahou řešit, dveře stále otevřené, na cestě, za těmito názvy projektů se skrývá třeba vzdělávání dospělých, doučování dětí do školy, motivace žen i mužů, aby si hledali práci nebo aby pomáhali udržovat veřejná prostranství. V téhle drsné krajině, kdy je do města poměrně daleko, to zdaleka není málo.

osoba
--------------------
Je to tady teda někdy dost náročný, protože jinde se třeba neděje nic, nebo prší a přijedete na Dobrou vodu a tady jsou prostě závěje sněhu, sype se to dost zřídka a je to někdy náročnější, když se třeba má někam jet na výjezd, nebo se jezdí pro děti do Toužimi.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asistentky pro práci s dětmi mi vyprávěly o kroužcích, kam děti chodí. Dospělí můžou třeba cvičit, ale když jsem se zeptala paní Berkyové, jestli chodí na aerobic, s humorem namítá.

Nataša BERKYOVÁ
--------------------
Já se nacvičím, než vyběhnu po schodech nahoru, tak dvakrát, třikrát. Zase dolů, teď zase do koupelny nebo na záchody, já skončím tady v práci v půl čtvrtý, pak mám práci doma.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co děláte doma?

Nataša BERKYOVÁ
--------------------
Vařím, uklízím, peru, žehlím, něco občas zašiju, pak si lehnu a spím. Kolikrát nevidím ani televizi.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nataša Berkyová mi přiblížila i zdejší rodinné vazby. V Dobré vodě žije několik romských rodů, nejčastěji slýchám jméno rodu Kolenových.

Nataša BERKYOVÁ
--------------------
Mají rodinu v Prachometech, to jsou jakoby babička a dědeček. A oni mají tady u nás na Dobrý vodě v paneláku jako synové, dcery, to jsou taky Kolenové. Pak oni zase mají svoje děti Kolenovy a ty děti zase mají taky svoje děti. Takže je tady hodně Kolenových.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou tady ještě častá jména?

Nataša BERKYOVÁ
--------------------
Olahovi, to je to samý, ale těch Kolenových je víc než těch Olahových. Nejmíň je nás Berkyových. Mně to vůbec nevadí, já jsem ráda.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ti Olahovi, to zní jako kdyby přišli ze Slovenska.

Nataša BERKYOVÁ
--------------------
No, jsou tu nějaký ze Slovenska, já jsem taky ze Slovenska.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Venku zatím dva mladí mužové, věkově těsně po dvacítce, natírají na zeleno maringotku, kam budou chodit děti na kroužky keramiky. Ptám se, co je v životě baví.

osoba
--------------------
Sport, nějaká zábava, hudba nejvíc.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte možnost třeba jet, já nevím, do města za nějakou zábavou, na nějakou diskotéku.

Karel HLAVÁČ
--------------------
Já mám řidičský průkaz, tak furt jako někam jezdím.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to těžké získat řidičák?

Karel HLAVÁČ
--------------------
Vůbec.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jezdíte s kamarády, nebo jak ...

Karel HLAVÁČ
--------------------
S kamarády, s kamarády.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A máte sourozence nějaký?

Karel HLAVÁČ
--------------------
Mám dva, ty bydlí zvlášť, ségra už má rodinu, ta bydlí tady kousek v Toužimi a brácha ten ještě s rodičema.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě můžu poprosit o jméno a příjmení.

Karel HLAVÁČ
--------------------
Hlaváč Karel.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Postupně se dozvídám, že dobrovodští Romové přiložili ruku k dílu také, aby postavili parkoviště před domem nebo dětské hřiště. Místní se mi pochlubili i tím, že umí beatbox. To je i ve světě známý hudební styl, při kterém ústy imitujete zvuk hudebních nástrojů, nejčastěji bicích. Kde jste se to naučil?

Karel HLAVÁČ
--------------------
Sám od sebe, tak jsem se nudil, jsem si chodil a studoval jsem.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že je beatbox populární i mezi dětmi z Dobré vody, jsem měla možnost zjistit při návštěvě dětského odpoledního klubu v Toužimi. Tady mimochodem zpíval i pětiletý kluk. Z Toužimi do Dobré vody jede dětem autobus až později odpoledne. A právě proto si v odpoledním klubu kluci hrají na počítači, děvčata dělají ruční práce a všichni někdy společně zpívají nebo tancují. Sdružení Český západ také doučuje romské děti, aby uměly třeba hospodařit s penězi. Dokázalo navázat kontakty, dlouhodobě spolupracovat s místními školami, s úřadem práce a s radnicí. Zaměstnává dobrovolníky, nemá to přitom lehké. Stávající starosta Toužimi Antonín
Vrána má pocit, že dobrovodští jsou příliš zvýhodněni.

Antonín VRÁNA, starosta Toužimi
--------------------
My jsme jim to prodali v červnu 2007, tento panelák. A oni do konce roku měli vyměnit okna, měli vyměněný stoupačky, protože dostali přímou dotaci z vlády ve výši tři a půl milionu korun. My, pokud bysme požádali, tak bysme to určitě nedostali, ale romská komunita to dostala, já jim to teda přeju. Ale myslím si, že tyto finance nejsou jenom pro někoho, měly by být pro všechny.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou formou, případně v jakých částkách obec dotovala Dobrou vodu předtím, do té doby? Protože víme, že na trvale přihlášené nájemníky obec dostává nějaké prostředky. Kam ty prostředky šly v té Dobré vodě a v jaké výši?

Antonín VRÁNA, starosta Toužimi
--------------------
Tak naše rozpočtové prostředky nejsou zase tak veliký, abysme mohli dávat do vesnic nějaký milion, že jo. My jsme rádi, když tam dáme pár desítek tisíc. A to dáváme většinou do komunikací a do takovejch věcí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se vám, že ty částky, které jdou na podporu Dobré vody, nejsou adekvátní?

Antonín VRÁNA, starosta Toužimi
--------------------
Já si myslím, že nejsou, na fond životního prostředí jsme požádali o zateplení školky a školy a dodneška nemáme smlouvu s fondem životního prostředí na peníze.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně to vyznívá spíš tak, že zkušenost, vaše zkušenost s dobrovodskou romskou komunitou není příliš kladná. V čem?

Antonín VRÁNA, starosta Toužimi
--------------------
To jsem neřekl, že není kladná. Já nejsem žádnej rasista. Já tvrdím jednu věc, jestli je někdo červenej, zelenej, modrej, to je mi jedno, ale ať se chová jako člověk.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A není kořen toho problému už v té doby, kdy neměli na nájmy třeba tady v Toužimi, tak se začali sestěhovávat do toho, můžeme říct až skoro ghetta, které se vytvářelo v Dobré vodě?

Antonín VRÁNA, starosta Toužimi
--------------------
Tak ten panelák v Dobré vodě postavily statky tenkrát. Po revoluci to připadlo nám, protože Pozemkovej fond, že to bylo státní, že jo, tak Pozemkovej fond to potom, ještě předtím, se mi zdá, předal Bytovému podniku Ostrov, kterej spravoval i Toužim. A pak to předali nám. My jsme k tomu prakticky přišli, jak se říká lidově, slepej k houslím.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Starosta Antonín Vrána se blíží k sedmdesátce. Takže pamatuje situaci z devadesátých let. Tehdy na Toužimsku skončila většina zemědělských podniků. O práci přišly desítky romských rodin. Situace známá i odjinud. Neměli na nájmy, začali brát sociální podporu. Ředitelka sdružení Český západ Jana Kosová nám vysvětlila, že sdružení se snaží vést dobrovodské Romy k tomu, aby příliš nespoléhali na pomoc zvenčí. Český západ romskou bytovku v Dobré vodě od města odkoupil a nechal opravit, ale podmínil to slibem místních, že se o ní časem budou starat sami.

Jana KOSOVÁ, ředitelka sdružení Český západ
--------------------
Naše aktivita v týhle oblasti byla až ve chvíli, kdy město Toužim rozhodlo vlastně rozhodnutím zastupitelstva, že tento dům prodá. A naši nájemníci v tý chvíli, ty teda se nedozvěděli, my jsme se to dozvěděli až ze zápisu, který byl v Toužimských listech. A tehdy, když jsme se to dozvěděli, tak jsme informovali naše nájemníky, ale předtím nájemníky města Toužim, že vlastně ten dům se bude prodávat a že jsou tam i v těch novinách uvedený nějaký ti, kteří budou vybráni, jako aby si mohli ten dům odkoupit. A vlastně jsme vždycky rozpracovávali všechny ty možnosti, že teda, když koupí dům někdo úplně cizí, co se může stát, když by koupili dům nájemníci, co musí udělat, aby mohli ten dům spravovat. Rozhodli jsme se teda, že dům koupíme zhruba na rok, rok a půl. A dali jsme si jednu podmínku, že si lidé z domu zvolí svoji samosprávu, my tomu říkáme domovní výbor. Ten se bude vedle Českýho západu učit, co to znamená spravovat dům.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme měli možnost mluvit s panem starostou toužimským, tak on řekl, že kdyby ti lidé žili, kdyby ty rodiny žily jakoby jednotlivě, tak že by to bylo lepší. Jak se na to díváte?

Jana KOSOVÁ, ředitelka sdružení Český západ
--------------------
To my neřešíme, protože ta situace je taková, že teď tady bydlí 80 převážně romských lidí a jakoby ta skutečnost je takováhle. Ale my se s ní snažíme zacházet a myslíme si, že je docela dobře, že používáme, pracujeme metodou komunitní práce. A ta vlastně pracuje s celou komunitou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste prý, myslím, teď Český západ, nebyli pro, aby se tady vybudoval další panelový dům, další bytovka, proč?

Jana KOSOVÁ, ředitelka sdružení Český západ
--------------------
To je asi to, co bychom teda opravdu nechtěli a co my teď vlastně všechno naše úsilí směřuje k tomu, aby lidé, kteří se tady sešli, dokázali žít společně s majoritní společností. Takže naše práce je na tom, aby oni vnitřně rostli a dokázali si potom ty změny, který by si ve svým životě přáli, udělat sami. Nechceme je dělat za ně, nechceme dělat takovou tu integraci, jakože dneska se takový hlasy ozývají, že se vezmou ty dobrý rodiny, přesadějí se do majoritní společnosti, do nějakýho paneláku nebo se vystaví nový sociální bydlení. Já moc nevěřím, že tohle by fungovalo. Protože si myslím, že když ten člověk vyroste, třeba pracuje na svým vzdělání, na zaměstnání, na péči o děti, tak potom dokáže udělat i takovou změnu, pokud o ni stojí, že se přestěhuje někam do města, někam teda do majoritní společnosti.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jana Kosová, ředitelka občanského sdružení Český západ. Panelový dům má teď vlastní výbor, který se o dům stará. Odborníci za jednu z příčin sociálního vyloučení romských komunit označují to, že dorůstají generace dětí, které nikdy neviděly své rodiče pravidelně chodit do práce. Druhou stranou mince je, že zaměstnavatelé Romy mnohde už apriori odmítají. Stanislava Černohorská z toužimské pobočky úřadu práce ale s dobrovodskými spolupracuje už desátý rok.

Stanislava ČERNOHORSKÁ, Úřad práce, Toužim
--------------------
Pokud třeba není zrovna nic vhodného, tak přemýšlíme o tom, jak doplnit vzdělání. Buď, když třeba mají neúplné, základní, anebo pokud už nějaký vzdělání mají, třeba základní, nějaký rekvalifikační kurz, různý možnosti. Hledáme třeba práci s ubytováním, protože většinou je špatný dojíždění. Když dojíždění třeba mají zabezpečené nějakým autem, třeba jezdí parta společně, tak potom hledáme tak, abychom třeba našli pro víc lidí jednu práci, aby mohli pracovat společně a společně i dojíždět.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
V poslední době, myslím, se našla pro ně práce v lese, je to tak?

Stanislava ČERNOHORSKÁ, Úřad práce, Toužim
--------------------
Ano, ano, lesní společnost Tepla, tady středisko Toužim, zaměstnala partu lidí z Dobrý vody a dojíždí autem do práce.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké další nabídky, které třeba jste jim předložila, je oslovily?

Stanislava ČERNOHORSKÁ, Úřad práce, Toužim
--------------------
Hodně dobré zkušenosti máme s občanským sdružením Český západ, ten taky pomáhá velice. A teďko momentálně, jelikož už je zima, už teďkon už ta práce není taková, už ta nabídka, je to horší, tak se třeba snažíme něco jiného, nějakou jinou aktivitu. Teďkon jsme se třeba zaměřili na to, že se pokusíme těm, co nemají základní vzdělání, doplnit základní vzdělání. A jakmile budou mít základní vzdělání, mají otevřené dveře na různé kurzy, rekvalifikace a potom se od toho odvíjí ostatní.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten, kdo má zájem o vzdělání, jsou spíš muži, ženy mladší, starší.

Stanislava ČERNOHORSKÁ, Úřad práce, Toužim
--------------------
Teď jsme se třeba zaměřili na mladší. A jsou to vesměs samá děvčata. A potom bysme právě třeba chtěli udělat ten kurz pomocná síla v kuchyni, anebo šičky, něco takového, aby se uplatnily.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste tedy na úřadu práce už mnoho let, viďte, nějakou delší dobu?

Stanislava ČERNOHORSKÁ, Úřad práce, Toužim
--------------------
Ano, už jsem tady desátým rokem.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl patrný nějaký rozdíl přístupu obyvatel Dobré vody k těm vašim nabídkám od té doby, co s nimi začalo pracovat občanské sdružení Český západ?

Stanislava ČERNOHORSKÁ, Úřad práce, Toužim
--------------------
To občanské sdružení si přes úřad práce vyřizuje takzvané veřejně prospěšné práce. To znamená, že na určitý počet těch našich uchazečů, oni si vyřídí určité ty dotace a potom oni tam u nich pracujou. A myslím si, že to má velice dobrý výsledek.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se naopak nedaří, kde jste třeba narazila najednou na nějakou bariéru? Že to nejde dál.

Stanislava ČERNOHORSKÁ, Úřad práce, Toužim
--------------------
No, nejsme všichni stejní. Někomu se dělat chce a někomu se dělat nechce. A ten, komu se dělat nechce, tak na toho většinou neplatí nic, toho prostě nezlomíte. Většinou problém je ten, že narazíme na to dojíždění. Z Dobré vody jezdí ráno autobus v půl osmý, který sveze školáky sem do školy. A pak tam jede autobus až zase z Toužimi odpoledne po půl čtvrté, je tam ve čtyři hodiny. A to je jediný pravidelný spoj. A nejsou tady takové firmy v Toužimi, které by mohly pracovat od osmi do půl čtvrtý, třeba. To taková možnost není. A pokud by třeba byla práce dál do Karlových Varů nebo někam jinam, tak tu chvilku, když sem přijede ten člověk na osmou hodinu, tak už do Karlových Varů tam a zpátky se nestačí stihnout vrátit tak, aby zase po půl čtvrté mohl odjet domů.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stanislava Černohorská z toužimské pobočky úřadu práce. Mezi několika desítkami obyvatel Dobré vody jsou Romové ve většině a starousedlíci výjimkou. Třeba Marie Plášilová tu bydlela v dětství a denně do Dobré vody dojíždí za nemocnou maminkou. Před zdejší bytovkou, o níž mluvil starosta i ředitelka sdružení Český západ, zauvažovala o tom, jak se v posledních letech mění vzhled vesnice a přístup místních Romů k životu a k práci.

Marie PL,ÁŠILOVÁ
--------------------
Já jsem z Prachome, tedy hned vedlejší vesnice, ale mám tady maminku, která je těžce nemocná, a sestru, která je z Františkovejch Lázní a už je tady u ní rok, stará se o ní.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to tady vypadalo, když jste se sem přistěhovali?

Marie PL,ÁŠILOVÁ
--------------------
Tak tady ten panelák teprve začínali stavět, to jsem byla ještě dítě, to jako si pamatuju jako dítě. Ale pamatuju si moc dobře, tady byl kravín, tadyhle stály stodoly. Bylo to trochu jiný.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď v posledních letech, co se tady začalo starat sdružení Český západ, tak se trošku změnil ten život místní komunity. Jak jste tu změnu vnímala vy, pokud jste ji tedy vnímala?

Marie PLÁŠILOVÁ
--------------------
Tak navštěvujem, tady chodíme na angličtinu, různý akce se tady pořádají. A tak podle toho tak jako posuzujeme, že se to hodně lepší. I jako mezi nima. Třeba, kdybyste viděli, jaký malujou krásný vejce na Velikonoce. Nebo, co ještě dělali, zrovna včera věnečky krásný, to úplně jako my sami žasneme, že tohle to oni dokážou udělat. Nebo jsme dělali náušnice. Ta jedna holčina, ta pro to má nadání, to jsou krásný věci od ní. Což bysme nikdy neřekli, tak si myslíme, že přeci jenom to jde k lepšímu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybyste měla nějak popsat ty vztahy mezi romskými a neromskými obyvateli Dobré vody, tak jaké podle vás jsou?

Marie PL,ÁŠILOVÁ
--------------------
Tak tady už moc těch obyvatel není, ale třeba přijdou dolů k babce, chtějí vajíčka nebo třeba pro něco si přijdou, tak babka jim je ráda dá.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla mi dřívější obyvatelka Dobré vody Marie Plášilová. Vznik sdružení Český západ iniciovali mniši. Trapisté z kláštera v Novém Dvoře, kteří většinu času tráví mlčením a fyzickou prací. Bydlí pouhých pár kilometrů od Dobré vody. Nedovedli si prý představit, že budou žít vedle romského ghetta a nepomůžou. Nedlouho po svém příchodu na Toužimsko mniši nabídli několika dobrovodským Romům práci. Postupně zjistili, že sami všechno zorganizovat nestačí a právě proto vzniklo občanské sdružení Český západ. Převor, tedy představený zdejší komunity v Novém Dvoře, se nám představil jako bratr Samuel. Je původem Francouz. A působí ve správní radě sdružení.

bratr Samuel
--------------------
Vyrábíme biokrém a biohořčici a s tím můžeme žít a eventuelně také pomáhat.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže z toho, co vyděláte na těch výrobcích, nějaké procento dáváte na pomoc Dobré vodě?

bratr Samuel
--------------------
Dáme každý měsíc stabilní subvenci Českýmu západu. To je, myslím, padesát tisíc korun za měsíc.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte nějaký speciální cíl, na který chcete, aby ty peníze šly, anebo necháváte plně na sdružení, kam investuje?

bratr Samuel
--------------------
Mám velkou důvěru ve sdružení. Jsem člen správní rady. Máme pravidelné jednání, dám svůj názor, ale jako ti lidé jsou kompetentní, my jsme kompetentní v modlitbě a každý má svůj úkol. Od začátku jsme se snažili najít práci, které ty rodiny můžou dělat. A kterou nám také pomáhají. Když píšeme dárcům nebo přátelům, ty rodiny jako daly papír v obálce, a také pracují pro naše prádlo.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Perou prádlo?

bratr Samuel
--------------------
Ne, opravují.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Při loučení s představeným kláštera v Novém Dvoře dostávám místní výrobky. Biokrém a biohořčici a přemýšlím o tom, že proměna vesnice za těch šest let nebyla zdaleka samozřejmostí, stejně tak jako zazpívat písničku. Klárku Berkyovou z Dobré vody jsme zastihli mezi spolužáky v první A. v základní školy v Toužimi. Jaké to je chodit do školy?

Klára BERKYOVÁ
--------------------
Dobrý.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se ti nejvíc líbí ve škole?

Klára BERKYOVÁ
--------------------
Že se učíme písmenka.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děti z Dobré vody mezi kamarády dobře zapadly, o čemž mi řekla jedna Klárčina spolužačka.

Klárčina spolužačka
--------------------
Jsou to moc skvělý holky, dobře se s nima kamarádí a dobře se s nimi ještě k tomu hraje a povídá.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A o čem si třeba povídáte, jestli to není tajný?

Klárčina spolužačka
--------------------
Je.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český západ se snaží pomoci hlavně prvňáčkům z Dobré vody a dětem z prvního stupně vůbec, aby si zvykly na školu. Ve třetí třídě jsme potkali Roberta, který sice chodí do toužimské školní družiny, místo do odpoledního klubu. Ale s romskými spolužáky, kteří se také doučují díky Českému západu, se kouluje. A také ...

Robert
--------------------
Třeba řekneme si, jestli budeme tancovat a tak.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty taky tancuješ?

Robert
--------------------
Ano.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kde?

Robert
--------------------
Na Českým západě.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to je za tance?

Robert
--------------------
Cikánský.

Nataša BERKYOVÁ
--------------------
A jak vypadá takovej cikánský tanec, je to hodně rychlé?

Robert
--------------------
Ano.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně musíš skákat?

Robert
--------------------
Ne, jen když tancuju hip hopy a tak.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme teď ve třídě třetí B. S paní učitelkou Emilií Košlerovou. Paní učitelko, vy, pokud vím, tak učíte i děti z Dobré vody. Co se změnilo od té doby třeba před dvaceti lety, když jste začínala, nebo pětadvaceti?

Emílie KOŠLEROVÁ, učitelka
--------------------
Přístup asi rodičů, asi je to sociální zázemí u těch dětí trošičku jako to bylo znát.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co charakterizuje třeba takového romského třeťáčka.

Emílie KOŠLEROVÁ, učitelka
--------------------
První, druhá třída jsou snaživí, roztomilí, milí, od třetí třídy tam trošičku jako začíná, nastupuje jiný vztah k práci. To znamená, neznamená to, že by jako nezvládali učivo, kdyby měli tu podporu okolo, ale že se jim moc nechce.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co třeba ta komunikace romské - neromské děti. Jak oni třeba komentují děti tyhle ty rozdíly?

Emílie KOŠLEROVÁ, učitelka
--------------------
Pracujeme ve dvojicích, ve skupinách, takže jsou zvyklí, pokud jako nevybočuje nějakým způsobem individualita, to je jedno, jestli je Rom, není Rom, kdysi bych řekla, že to až tak nebylo.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla mi učitelka ze třetí třídy Emílie Košlerová. Ředitelka toužimské školy Zdeňka Zemanová mě pak na závěr doprovází za další z rozvětveného rodu Kolenových z Dobré vody. Osmačky Nikoly Kolenové se ptám, čím by chtěla být.

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
Kuchařkou a číšnicí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je potřeba jít někam dál do školy.

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
Ne, tady do Toužimi.

osoba
--------------------
Učiliště, kde je obor kuchař, číšník, takže můžou jít sem přes silnici, na stejné místo dojíždění. Některým z nich dělá potom problémy, když opustí základní školu a dostanou se na střední školu, která je dál, kterou musí ještě dál dojíždět, anebo dokonce na internát, tak to už méně zvládají ty děti. Tím, že vlastně by byla ve stejným prostředí, kde je zvyklá, v Toužimi, tak se dá předpokládat, že by mohla i absolvovat celý ten učební obor.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč zrovna obor kuchař - číšník?

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
Pak jsem ještě přemejšlela nad kadeřnicí a vizážistkou. Ale pro mě je asi nejlepší ten kuchař - číšník.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde bys třeba chtěla vařit? Třeba tady v Toužimi nebo někde jinde?

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
To už by bylo jedno.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtěla bys zůstat spíš doma v Dobré vodě, anebo bys třeba ráda díky té práci bydlela někde jinde?

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
Ne, já bych bydlela furt v Dobrý vodě.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A stane se ti někdy, že třeba někteří kamarádi, třeba mladší děti, nebo, já nevím, nechce se mu do školy.

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
To třeba dělá brácha. To mu musím vynadat a pak jdu do školy.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příběhu Českého západu mě oslovilo mnohé, i osud asistenta, který se rovněž věnuje dětem. Tomáš Kolena původně nemohl najít práci, ale pak se stal a stále je pro dobrovodské muže inspirátorem pracovních i volnočasových aktivit.

Tomáš KOLENA
--------------------
V pracovní smlouvě mám asistent pro práci s dětmi, správce sídla, pak mám nějaký volnočasový aktivity s dětma. A se starším vchod domu, auta na starost, stánkovej prodej, hodně.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď jste říkal, že jdete z kurzu češtiny, co jste tam dělali?

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
No, já jak studuju, tak mám nějaký potíže s češtinou, tak my sehnali doučování.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A říkal jste něco o Komenském.

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
No, to je moje první knížka, kterou čtu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je to za knihu?

Nikola KOLENOVÁ
--------------------
Labyrint světa a ráj srdce.


 

 

Jednotný vizuální styl občanského sdružení byl navržen a zrealizován v rámci projektu „Něco se stane! - pilotní projekt návrh postupů pro rozvoj neziskového sektoru a podporu sociální integrace v Karlovarském kraji“ občanského sdružení PROTEBE live. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Karlovarským krajem.